PALBA.CZ

Jako malý kluk jsem stále dokola četl román „Plavčík Karel“ od A. J. Urbana, jehož hlavním hrdinou je český mladík, který na norské lodi BENDIGO podnikne dobrodružnou plavbu z Austrálie do Evropy. Karel postupně proniká do tajů námořnického řemesla a od ostřílených kolegů vyslechne i nejedno vyprávění o zajímavých kapitolách z dějin mořeplavby. Jeho prostřednictvím jsem se poprvé seznámil se strašidelným příběhem MARY CELESTE, ale tehdy jsem jej zařadil do kategorie námořnických báchorek dobrých leda ke strašení suchozemských krys. Opuštěná plachetnice pohybující se severním Atlantikem jako přízračný Bludný Holanďan, mi sice naháněla husí kůži, ale zároveň mě uklidňovalo vědomí, že se jedná o pouhý výplod lidské fantazie a nic podobného se nemohlo přihodit. Tato příjemná jistota se o několik let později zhroutila jako domeček z k ...

„Deus le volt III“ Svatá země v ohrožení
Třetí křížová výprava a její dozvuky 1189-1198

Konečně o vánocích plním svůj slib a další část křižáckého příběhu je tady. Není to úplně tak jak bych si představoval, ale to bych nedodělal asi nikdy.
Pokud jsou obrázky opět maxi..tak už vážně nevím co s tím, ale co jsme si všiml, nejsem jediný, kdo má problém s ukládáním.
______

Franské státy v Zámoří jsme opustili vy chvíli, kdy po fiasku druhé výpravy stály proti silnému nepříteli, což byl do jisté míry nový stav. Ponechme nyní stranou jejich boje s Núr ad Dínem, vzestup Saladina a bitvu u Hattínu. Tento článek bude pojednávat o tom, co následovalo po osudném 4. červenci 1187.

Situace v Evropě se v druhé polovině 12. století změnila. Za Pyrenejemi sílila reconquista, němečtí šlechtici vedli války proti Slovanům u Baltu, Fridrich Barbarossa toužil podrobit si Itálii a Anglie s Francií tradičně bojovali o kontinentální léna. Přísun nových křižáků se značně omezil, a zůstal v rovině průběžného př ...

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 91.



Zde je mapka útoků amerických výsadkářů z 504. a 505. parašutistického pluku v Nijmegenu.







Je zde vidět "násilné vylodění I. vlny, 3. praporu a II. vlny 1. praporu z 504. parašutistického pluku. Postup všech zbylých živých amerických výsadkářů z 3. praporu po otevřeném terénu na severním břehu Waal, nejprve k Železničnímu a pak Dálničnímu silničnímu mostu, ale také útok na bývalou Holandskou pevnost, využitou Němci k obraně - na Fort Hof van Holland.

Jižní konec železničního mostu v Nijmegenu - odpoledne 20. září.

I když titulek zní Jižní konec železničního mostu v Nijmegenu, je z logiky boje jasné , že vše začínalo, dle plánu velení, čistěním samotného města až po přístupy k oběma mostům.

Samotné čistění města, které Spojenci začali již ráno v 8 hodin 30 minut dne 20. září, a granátníkům velel p ...

Bitka pri Muhi 1241

Prológ.
Veľký Džingischán vybudoval pevný vojenský systém, zaviedol centrálnu vládu a presadil zákonník yasa, aby on, jeho synovia a vnuci ovládli svet. Myslel si, že musí mat priamu vládu nad euroázijskou stepou a okolité civilizácie, krajiny a národy je treba poraziť a urobiť vazalmi. Za svojho života ovládol nomádov od Žltého mora po Ural. Pred smrťou „rozdelil dobitý svet“ svojim synom. Najstaršiemu synovi Jochimu určil časť (ulus) na západe, kde jeho ulus hraničil s Európou. V rokoch 1237 až 1242 Mongoli posunuli túto hranicu ďalej na západ a v pustošivým nájazdom vtrhli do Strednej Európy. Dnes sa ich ťaženie nazýva Tatársky vpád, alebo Mongolská invázia. V skutočnosti to bolo ťaženie Jochiho synov, proti ohrozeniu ich dedičného ulusu zo Západu.

Dôvody ťaženia.

V rokoch 1219 a 1220 pri prenasledovaní choramzského šacha Ala ad-Din Muhammad II. sa Mongoli dostali až ku Kaukazu. Šach zomrel skôr než ho Mongoli chytili a Džingischán vyslal prenasleduj ...

Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, ocitlo se Norsko mezi dvěma mlýnskými kameny a bylo pouze otázkou času, kdy bude jeho neutralita některou z bojujících stran porušena. Hlavním důvodem proč se k této severské zemi upřela pozornost vojenských plánovačů, představoval přístav Narvik, z něhož se do světa vyvážela kvalitní železná ruda těžená v sousedním Švédsku. Mezi její největší odběratele patřilo Německo, které nebylo schopné pokrýt vzrůstající spotřebu z vlastních zdrojů, a stalo se závislým na importu ze zahraničí. V r. 1938 dovezlo celkem 22 miliónů tun železné rudy, z čehož 11 miliónů dodalo Švédsko, 1 milión SSSR a zbytek připadl na třetí země, od kterých nyní Němce odstřihla námořní blokáda, čímž ještě vzrostla jejich závislost na dod ...

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 88.



Topografická mapa Nijmegenu, na kterou když klikneš, uvidíš celý "Dopravní silniční







systém města" situovaný k řece Waal, přes oba mosty - Železniční most vlevo a Dálniční silniční most vpravo. Dále je vidět, asi 2 až 3 cm jižně od řeky, pod slovem Nijmegen, které je na řece Waal, mezi oběma mosty, že blíž k Železničnímu mostu je tzv. "kulaťák", červeně ohraničené "kolečko - Kaizer Karel Plein. Severovýchodně odtud, po červeně značené dvouproudové ulici porostlé stromy - ulici "Oranje Single" - se pokračuje na náměstí s nadjezdy







viz detailnější mapu - Nijmegen - , kde je dole - vlevo od slova - Nijmegen - Kaizer Ludwijk Plein( na mapě je zapsán j ...

Dobytí Jeruzaléma bylo v historii ve skutečnosti mnoho, ani je nejsem schopen přesně spočítat, počínaje králem Davidem, který město získal někdy okolo roku 1000 př.n.l., a konče prozatím státem Izrael, který Jeruzalém dobyl v roce 1967 našeho letopočtu.
Pro Evropany má nejdalekosáhlejší význam dobytí na První křížové výpravě, dne 14.7.1099. Stalo se předmětem legend, písní, a základem dobývání nesčetných měst po celé zeměkouli později. Ač se dnes Evropa za toto vítězství trochu stydí, nikdy by se nestala tím, čím je, kdyby k této události nedošlo; a nebo by se dějiny alespoň o celá staletí zpozdily.

I. Logistický problém
Jeruzalém si takto lze představit jako vrchol nesmírně vysoké hory, nejvzdálenější bod, kam lze dojít jen s nejvyšším úsilím a překonání nepředstavitelně obtížných překážek; místo, kam se dostal opravdu jen málokdo, a s velmi omezeným vybavením.
První křížová výprava, více, než kterékoli po ní, byla kombinací vojenského tažení s výpravou objevitelskou. Samozřejmě, poutníc ...

MOJMÍR I. (* ??? – kolem † 846)

Velká Morava

vládce v letech 820/830? - 846?





„…Ochranu pohraničí převzal Ratbod. Za jeho časů přišel k němu jakýsi Pribina, vyhnaný Mojmírem, vévodou Moravanů nad Dunajem. Ratbod ho hned představil našemu panu králi Ludvíkovi a na jeho rozkaz byl vyučen ve víře a pokřtěn v kostele sv. Martina v místě zvaném Treisma, totiž ve dvorci náležejícím salcburskému (arcibiskupskému) stolci. A potom byl svěřen Ratbodovi…“

(Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců, kap. 10, k roku 833)



Tento zápis v jednom z raně středověkých letopisů, je první písemnou zmínkou o moravském knížeti Mojmírovi I. (uváděný rovněž jako Moimar či Moymar), jehož čin z roku 833 položil základ státnímu útvaru, který dnes známe jako Velká Morava, či Velkomoravská říše. Samotné Mojmírovo jméno pak dalo vzniknout dynastii, kterou známe jako Mojmírovce. Bohužel před samo ...

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 85.



Na mapě s názvem - Nijmegen a jeho okolí, 82. vzdušně výsadková divize - jsou v Nijmegenu







zakresleny oba mosty - Železniční i Dálniční silniční most přes řeku Waal - předposlední, zásadní překážky v Operaci MARKET GARDEN, na cestě do Arnhemu. Mosty o jejichž legendárním násilném přechodu přes ně, legendárním násilném přechodu přes řeku Waal americkými výsadkáři, ale i o celém útoku Američanů, ale i Britů přes Dálniční silniční most - bude nyní řeč.

Mosty přes řeku Waal v Nijmegenu.

Ještě než začneme popisovat boje o Železniční a Dálniční silniční most v Nijmegenu, zrekapitulujme si nejprve vše, čeho bylo dosaženo za prvních šest hodin, které v "Operaci MARKET GARDEN" uplynuly v bojové činnosti pluků americké 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina. Respektive si řekněme, čeho pluky dosáhly. Mějme na ...

PRVNÍ DĚLENÍ FRANSKÉ ŘÍŠE (s přihlédnutím ke střední Evropě)

rok 817





Vývoj Franské říše v letech 481-814 (zdroj: Wikipedia.org)



Poté, co bylo roku 486 vyvráceno tzv. Syagriovo království, jakožto poslední zbytek římské moci na území dnešní Francie, mohla započít franská expanze, která se za ta staletí rozšířila prakticky všemi směry. Především pak za krále a císaře Karla Velikého (císař v letech 800-814), který znovu obnovil tradici římské říše, se z Franské říše stala skutečná světová velmoc, která expandovala mimo jiné i naším směrem. A jak se tedy vyvíjela situace říše Karla Velikého vůči našim zemím? V roce 781 připojuje franský panovník ke své říši Bavorsko, jehož panovník Tassilo III. byl Karlem Velikým (král od roku 768 a císař od roku 800) donucen k podrobení se. Bavorsko samo pak sousedilo s českou kotlinou a tak byl ...