PALBA.CZ

Na tak velkém ostrově byla samozřejmě postavena celá řada opevnění. Podle stránky kastra.eu to bylo celkem 16 hradů, z nichž je drtivá většina ve velmi pokročilém stavu rozpadu, navíc mnohdy pokrytá hustou a středomořsky nepřívětivou vegetací. Níže v článku představím pět nejzachovalejších. Vlastně čtyři zachovalé a jeden velmi zajímavý. Mimoto na Euboii vzniklo nejméně 39 věží, od pozdně byzantských přes franské po benátské z 15. století. Tyto věže byly obvykle čtvercové o straně 4,5-7,5 metru, většinou se čtyřmi podlažími. Sloužily často jako pozorovací body, ale byly současně sídly nižších leníků. Byly to vlastně zmenšené a méně kvalitně provedené kopie donjonů. Osobně bych je přirovnal k našim věžovým tvrzím.


Chalkis
(Evripos, Negroponte, Egriboz)

38.462813, 23.589032

Začneme tím nejdůležitějším hradem, který dal v italštině jméno celému ostrovu a který se.. nedochoval. Chalkida byla opevněna od nepaměti. Původní byzantské hradby s využitím antického zdiva byla průbě ...

Evia - Euboia
(Negroponte)


Ostrov Euboia má rozlohu 3 655 km s délkou 180 km a šířkou mezi 6 a 50 km. Je velice hornatý – nejvyšší bod 1 743 metrů nad mořem. Od pevniny jej odděluje pouze 40 m široká úžina Euripos ve městě Chalkis či Chalkida. V dobách Byzantské říše se město nazývalo shodně jako úžina - Euripos. Uprostřed úžiny stálo opevnění (jehož pozůstatky jsou v současné stavbě stále patrné) a kterým procházela cesta navazující na mosty na obou stranách hradu. Hrady byl nazýván Evripos, což snad Italové zkomolili a „Negro“ a vzhledem k mostu, který zde vedl vzniklo Negroponte, což Benátčané, a nejen oni, často vztahovali na celý ostrov.


Euboia s hlavním městem Chalkis připadla při porcování Byzance roku 1204 Bonifácovi z Montferratu vyjma pevností Oreos a Karystos, které měly získat Benátky. Euboia byla důležitým tranzitním centrem pro obchod s pšenicí, solí, rozinkami a dřevem. Ostrov byl také meziskladem vzácných tkanin, hedvábí, vlny a bavlny, které ...

Česká válečná taktika po Husitských válkách

Česká válečná taktika v druhé polovině 15. století, která se inspirovala švýcarským vzorem, představuje přechod od defenzivního husitského vojenství k ofenzivní a mobilní taktice pěchoty. Zatímco první polovině 15. století dominovala v Čechách defenzivní taktika vozové hradby, v druhé polovině století (zejména v éře krále Jiřího z Poděbrad, Matyáše Korvína a působení Bratříků na Slovensku) začali čeští žoldnéři přebírat útočné prvky od elitní švýcarské pěchoty. Švýcaři v té době prosluli schopností likvidovat těžkou šlechtickou jízdu na otevřeném poli bez jakýchkoliv opevnění.

Stejně jako Švýcaři, i čeští bojovníci se po skončení husitských válek stali vyhledávanými profesionálními žoldnéři po celé Evropě (viz tzv. "Černá rota" Matyáše Korvína). Vynikali přísnou disciplínou, organizací a koordinací na bojišti, což v tehdejš ...

Tajemství výroby španělské píky

Vyrazit si takhle s kamarády na výlet, za Neapolským sluníčkem nebo jen tak do Nizozemí. Pěkně pod španělským praporem a pětimetrovou píkou v ruce. Jak se ale ona legendární píka vlastně vyráběla? Zbraň, díky níž španělská Tercie vládla sto let evropským bojištím.

Píka používaná španělskými pikenýry (tercios) měřila přes pět metrů a byla zcela rovná. Jak se ale takové tyče vyráběly bez průmyslových soustruhů nebo mechanických pil? Ideálním dřevem pro píky byl jasan (Fraxinus excelsior a angustifolia). Díky svým rovným vláknům, vysoké pružnosti a střední hustotě absorboval nárazy, aniž by se tříštil. Dub totiž rostl s více suky a byl křehčí při ohýbání, buk zas měl tendenci se při tlaku tříštit, ve vlhku se snadno ohýbal a podléhal dřevokazným houbám. Právě jasan tak nabízel dokonalou rovnováhu pro zbraň, kterou bylo nutné ovládat celé hodiny, aniž by se rukou vojáka zlomil ...

Pylos - Navarino
(Port de Jonc, Zonchio)

36.958220, 21.657241


Na severu od ostrova Sfakteria, který vytváří západní stranu zátoky Gialova byla akropole antického města Pylos. Na antických základech patrně nepokračovala byzantská tradice a stavební ruch se sem vrátil až v druhé polovině 13. století, kdy achájské knížectví pociťovalo absenci více kvalitních přístavů. Baili Mikuláš II. ze St. Omer zde nechal roku 1287 vybudovat hrad nazvaný Port de Jonc, který střežil chráněnou zátoku s přístavem současně kontroloval blízké námořní trasy.

V roce 1292 zde přistála loupeživá aragonská flotila Rogera z Llurie. Aragonci zde byli napadeni oddíly Jiřího Ghisi a Jana z Tournay. Dle kronikáře se Llurian a Tournay utkali tváří v tvář. Aragonec zvítězil, shodil ze sedla svého protivníka a navíc jej rytířsky zachránil před zabitím od svých vojáků. Srážka dopadla pro Franky neslavně a řada z nich byla zajata. Flotila pak pokračovala ke Glarentse, kde se Roger z Llurie setkal s ...

Italsko-turecká válka probíhající v letech 1911-1912 představovala pro italské válečné námořnictvo první větší příležitost k nápravě reputace pošramocené v r. 1866 porážkou v bitvě u Lissy, přičemž nástupci admirála Persana v této zkoušce obstáli, i když je třeba dodat, že stáli proti početně i kvalitativně o poznaní slabšímu soupeři. To ovšem nic nemění na faktu, že zdejší flota, až na zamezení pašování zbraní a zásob nepřátelským vojskům, zadané úkoly splnila, a ve všech střetech rozdrtila svého protivníka.

O příčinách tohoto konfliktu je zbytečné se tu podrobněji vypisovat, tudíž pouze uveďme, že Řím si tajnými dohodami postupně zajistil souhlas několika mocností (poznámka č. 1) s anexí Tripoliska (2), kam ostatně již delší čas proudily italské inv ...

Dvě benátské pevnosti, o kterých dnes budu psát byly pro republiku obrovsky významné díky své poloze na půli cesty mezi městem a Levantou. Eufemisticky se o obou přístavech, vzdálených od sebe vzdušnou čarou 23 kilometrů, hovořilo jako o „Očích serenissimy“ a kdokoli se mezi lety 1209 a 1500 vydal do Řecka a dál, se zde prakticky musel zastavit
Methoni - Modon

36.814636, 21.704539

Příhodný polostrov byl pro svou vynikající polohu osídlen od nepaměti. V antice zde stálo město Pedasos a místo vzkvétalo i za Byzance. Byl zde důležitý přístav a sídlo biskupa zvaný již Methoni. Od počátku 12. století se na Modon začínají poočku dívat Benátky. Nějaká zásobovací stanice na cestě do Levanty by se jim celkem hodila, stejně jako by se jim velmi hodilo, aby zde nebyli žádní piráti. A když námořní lupiči vyplouvající z Modonu zajali benátské kupce, republika odpověděla silou. Roku 1125 byl přístav dobyt a pobořen. Zničení bylo velmi důkladné, protože význam města se až do pád ...

Stradioti


Předpokládám, že označení stradioti či stratioti je v českém (a to i v relativně vojenskohistoricky vzdělaném) prostředí velmi málo známé. Obecně se jednalo o lehkou jízdu z Balkánu bojující převážně v zájmu Benátek. Jejich počátky lze vysledovat v Řecku v 15. století a z dějin mizí na počátku 18. století.

Jméno se odvozuje od řeckého termínu voják „stratiotes“. V pozdní Byzanci to označovalo jízdního vojáka, který vlastnil léno, pronoiu. Je to ale nápadně podobné i italské cestě „strada“ a dalo by se přeložit jako „cestáři“, ochránci cest, potulní jezdci. Nicméně nejstarší latinské prameny z počátku 15. století obsahují variantu „stratiotes“, tedy se nejspíše jedná o italskou zkomoleninu řeckého slova.

Benátští vojáci na přelomu 15. a 16. století, stradiotto na koni v pozadí

Prakticky nepřetržité období bojů na Peloponésu od počátku 15. století přimělo byzantské despoty z Moreje, Theodora I. a Theodora II. Palaiology zabe ...

María de Estrada

Conquistadory si představujeme jako násilnické drsňáky, co se vydali za dobrodružstvím Nového světa, v honbě za pohádkovým bohatstvím. Patrně nás tak asi překvapí, že mezi nimi byla i nejedna žena. Jednou z nejslavnějších conquistadorek byla nepochybně María de Estrada, která se aktivně účastnila expedice Hernána Cortése při dobývání Mexika (1519–1524).

María de Estrada se narodila ve španělské Seville roku 1475 nebo 1486, její otec pocházel ze severního Španělska. Její bratr, Francisco de Estrada, doprovázel Kryštofa Kolumba při jeho výpravě do Ameriky jako lodní sluha. Když roku 1509 přesídlil do Nového světa trvale, María pravděpodobně cestovala s ním. Podle jedné teorie se zúčastnila brzké expedice do Dariénského zálivu (před rokem 1510), a to se svým bratrem či manželem. Expedice selhala ve své misi založit trvalé osídlení v oblasti, tudíž se vydala zpět do Santo Dominga. Cestou však loď ztroskotala u pobřeží Kuby. ...

Benátské državy v Řecku


Nebudu do deatilu vypisovat vnik a historii Benátek, jen letmo připomenu, že expanze města na laguně započala před rokem 1000, kdy byl obsazen Zadar. Pořádnou akceleraci získávání území mimo vlastní lagunu dodaly křížové výpravy a na přelomu 12. a 13. století vývoj vyústil v rozdělení „Nejjasnější republiky sv.Marka“, zkáceně La Serenissimy (Nejjasnější) na tři části. Dogado – vlastní město Benátky a ostrovy na laguně, Domini di Terraferma - území ovládaná Benátkami na Apeninském poloostrově a konečně Stato da Mar. Stado da Mar neboli Mořský stát/Mořské panství, jak název napovídá, zahrnovalo benátská „zámořská“ území, benátské čtvrti, přístavy, pevnosti od Jadranu po Černé moře. V sérii následujících článků se budu věnovat benátským državám v Řecku a blízkém okolí. Začneme od začátku od obsazení Konstantinopole. V prvním článku se v krátkosti, spíše encyklopedicky, podíváme na benátské panství ve vl ...